@xChaos
Ale pro praxi zrovna v programování se ten důkaz jak jsem pochopil hodit může, když je to podstatné - jak to rozlišil Urza : pokladnu v Tescu klidně jen (levněji) testovat, přinejhorším se zasekne, program pro raketoplán už spíše stojí za to dokazovat.
V tomto bych nehanil to, že důkaz je jen totéž řečené jinak (kruhem), protože v důsledku vzato i tester se snaží ale jen empiricky dokončit ten kruh tak, že zkouší, zda program funguje tak jak má fungovat (a hledá vlastně chyby, které by z kruhu vybočovaly, pokud to dobře chápu)

IMHO je možná pointa debaty těch dvou až moc prostá: jednoduše být pokorný v rozlišení důkazu a tesování (i u vědy) a netvrdit, že testování je důkazem, což bude, jak i v debatě podotkl protiřečník, Urzova pro lidi až nepřijatelná (autistická) přísnost v rozlišení tohoto.
@pavel @tymoty

@askihk tak v zásadě, pokud se bavíme o programování a o počítačích, tak jedním ze způsobů dokazování je, u "diskrétních", tedy nespojitých datových sad, průzkum celého stavového prostoru možností.

Tedy pokud máme na vstupu nějakého algoritmu nějaký konečný počet symbolů, tak se nám může zdát, že otestování všech kombinací vstupu je stejně dobré, jako důkaz.

Ale podle toho, jestli ten algoritmus přijímající vstup je v Chomského hierarchii konečný automat, zásobníkový automat nebo Turingův stroj, tak to vůbec nemusí být dostatečné a zdánlivý průzkum stavového prostoru možností není důkazem.

Jinými slovy, je nutné "chápat, jak to funguje uvnitř". Open source je existenciální nutnost, bez toho nejsme inženýři, ale cestující ve výtahu. Ten, kdo má k dispozici zdroják, dokumentaci, popis algoritmu, se pak může pokusit o důkaz.

Současné pojetí vesmíru fyziky a kosmology bylo takové, že to není ani ten "konečný automat", ale jen nějaká hromada integrálů a derivací - prostě funkcí, jediné, co se děje, když hromadí hmotu na hromadu je, že po čase přeroste tlak jaderné síly a zhroutí se to do singularity, apod., move along, nothing to see here.

Teorie deterministického chaos a tyhle věci právě ukazujou, že takhle jednoduché to není a že samozřejmě vznikají složitější algoritmy a ty přímočaré extrapolace jsou zavádějící.

Celé to je o tom, jak složité věty může vesmír pochopit, když si s ním povídáme, a jak nám odpovídá. Na hloupé otázky přichází hloupé odpovědi, samozřejmě...

A ne, konstruovat nějaké hloupé LLM simulující lidský jazyk, podle mě není cesta. To je de facto něco jako když učíte zvíře cirkusovým kouskům... "přirozenost" je opak "cirkusového čísla", dá se říct..

@pavel @tymoty

tady tě musím trochu zklamat: nikdo neví, co je to gravitace. Fakt.

Prostě ji empiricky pociťujeme, pozorujeme, umíme předpovědět její efekty. Ale jestli u něčeho fakt nevíme CO to je, tak je to gravitace.

Higgsův boson byl potvrzen, ale ten vysvětluje asi tak 4% pozorované gravitační síly mezi částicemi (nebo kolik).

Je teď navržený experiment, který by pomocí měření interakce mezi gravitačními a světelnými vlnami dokázal, jestli existuje nebo neexistuje částice graviton, ale tenhle navržený experiment má naprosto gargantuovské rozměry.

Urza a celý Svobodný přístav jsou pošuci, takže se na jejich videa nedívám (protože by se mi pokusili určitě prodat nějaký bitcoin), ale pokud tvrdí, že nikdo neví, co je to gravitace, tak mají v podstatě pravdu. Sjednocení relativity a kvantové teorie se zatím nikomu nepodařilo a pokusy přijít s teorií kvantové gravitace zatím byly fail.

Výklad se "zakřivením prostoru" je elegantní obcházení problému. Ona vlastně i gravitace je nejspíš takový způsob, kterým příroda obchází určitý problém, ale že bychom přesně chápali, jakými pěšinkami ten problém příroda obchází, tak to taky ne.

Zajímavá je například Machiánská gravitace (a hlavně setrvačnost!), která by se mohla líbit kolektivisticky založeným vědcům, protože hodně počítá s kolektivním působením veškeré hmoty ve vesmíru.

Dobrým myšlenkovým experimentem, jehož výsledek Ernst Mach předpovídá, je Newtonův kbelík: co se stane, pokud máme vodu v kbelíku a roztočíme kolem toho kbelíku vesmír, místo abychom točili kyblíkem? Přilne kapalina na stěny, nebo ne? (Einstein nejspíš částečně tenhle problém zohlednil v dnes již ověřené předpovědi frame drag, možná?)

@askihk @tymoty